Šestnáct

15. dubna 2012 v 10:56 | Claire |  *Fragments of my soul*
Šestnáct je nebezpečný věk. My, holky, jsme plné touhy poznávat dospělácký svět, který nám otevírá svoje vrátka, jsme nadšené, odhodlané a... důvěřivé a naivní.

Nevím, jestli to platí obecně. Jen vím, že já taková byla. Dělala jsem spoustu chyb, ale vždycky jsem nad nima mávla rukou, omluvila si je tím, že to k mému věku patří a řekla si, že život jde dál.
Ale (Taky nemáte rádi to hrozivé "ale", které se objeví vždycky, když se to nejmíň hodí?!)... Ale ty skutky, fotky, zprávy nebo videa, které člověk jednou vypustí do světa, si začnou žít vlastním životem a vrátí se (možná aby vám podrazily nohy), když to nejmíň čekáte. Třeba když už vám pomalinku táhne na dvacet, užíváte si života, který se vám strašně líbí a jste šťastní.
Hříchy z mládí zaklepou na dveře a připomenou vám, že i když jste možná byli hloupí a dělali nesmyslné věci, pořád jste to vy a nejde to odpárat.
Možná vás ty polozapomenuté hloupůstky donutí přehodnotit názor na někoho, koho jste měli rádi.
Možná vás donutí mnohem víc si vážit toho, co máte rádi teď.
Možná neudělají nic, jen zahrozí prstem. Ale určitě nikdy, nikdy nezmizí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Werča Werča | 15. dubna 2012 v 16:02 | Reagovat

Naprosto ti rozumím. Některé vzpomínky se člověku neustále vracejí a občas si i říkám, jak jsem byla hloupá nebo jak jsem tohle mohla říct/udělat... Avšak jsme to prostě my, osoby s tendencí dělat chyby, což je vlastně normální, neboť se z chyb můžeme ponaučit.
Na druhou stranu, máme i vzpomínky, které nám na tváři vykouzlí úsměv...nebo ne? ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama