Some troubles in heaven

30. ledna 2012 v 19:49 | Claire |  *From my days*
"Všechno se motá jenom okolo tebe, vůbec ne kolem nás."

Když vám tohle napíše osoba, pro kterou byste se rozkrájeli, dost to zabolí. Dívala jsem se na těch pár slov a cítila jsem se opravdu hrozně. Směsice lítosti a vzteku. V tu chvíli jsem si přišla jako nejhorší přítelkyně na světě. A přitom to se mnou nebude zas tak špatný. Kvůli Méďovi jsem se zklidnila, přizpůsobila jsem svoje tempo jemu. A tohle byla rána pod pás.
Ptáte se, čím jsem si to zasloužila? Na Méďův vkus jsem se v poslední době moc často vyrážím bavit bez něj.
Často? Seriously?! Ples mojí nejvíc nejlepší kamarádky. Večer s mojí milou eL., slečnou, která pro mě neskutečně znamená a kterou opravdu moc často nevídám. Oslava devatenáctin eM. (na kterou byl mimochodem pozvaný). Jednou za čas večer nad skleničkou sangrie s holkama. Plus práce. Jsem vážně příšerná, že?
Vztah pro mě nikdy neznamenal synonymum pro kouli na noze a absolutní odtržení od přátel. A myslela jsem si, že on to vidí stejně. Když jsme spolu začínali, taky si vyrážel na pánské jízdy. A já nikdy neřekla půl slova. Přišlo mi to v pořádku, jeden večer s kámoši, druhý společně. To je přeci normální, ne?! Nechápu, co to do něj najednou vjelo.
Každopádně posledních pár dnů bylo pěkně dusných. Hlava plná černých myšlenek a těžko u srdce. Ještě nikdy jsme se takhle "nepohádali". "Mám pocit, že se mi ztrácíš." Měla jsem strach...
...a nedovedete si představit, jak se mi ulevilo, když se v neděli vřítil do mého pokoje, objal mě tak, že jsem nemohla dýchat a kousnul mě do krku. Vyříkali jsme si to a zase nám bylo fajn. Nedočkavě jsme se milovali a pak si rozdělali láhev vína a dívali se na Madagaskar. Po každé bouřce se vyčistí vzduch a já mám pocit, jako by se pouto mezi náma jenom upevnilo, jako bysme se milovali ještě víc než předtím (jde to vůbec?!). Jsem zase šťastná. A navíc povznesená nad tu hloupou slepičku, co ho tak okatě svádí.
Jediná holka, která mě dostane na kolena, bude moje dcera, až jí budu zapínat bundu.
Pamatuj si to, Horáková!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gabriella Gabriella | Web | 31. ledna 2012 v 23:31 | Reagovat

Slepice patřej do hrnce. Jako velice žárlivej člověk, co se neumí ovládat bych z ní udělala vývar :)
Jinak je dobře, že se vyjasnilo, jen tak dál:)

2 Peťka Peťka | Web | 6. února 2012 v 11:06 | Reagovat

tohle se prostě občas stane. sebelepší vztah má občas problém. je dobře, že jste si to vyříkali a je zase dobře. občas to chce nějakou bouřku, aby se pak mohlo zase vyjasnit ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama