A piece of memories

18. ledna 2012 v 21:12 | Claire |  *Fragments of my soul*
Nevím, proč jsem si ty chvíle tak najednou vybavila. Jen mi došlo, že některé okamžiky a pocity nikdy, NIKDY nemůžu zapomenout...

Když jsem usínala na té matraci položené přímo na zemi, v místnosti plné cizích lidí, nemohla jsem se zbavit pocitu, že jsem někde, kde bych vůbec být neměla. Celou noc se mi zdály zmatené sny, dokreslené cdčkem, které hrálo pořád dokola. Já vím, že to zní divně, ale úplně přesně si pamatuju, jakou ta noc měla barvu. A taky, že jsem se snažila rozluštit text My immortal...
A pak to ráno. Pamatuju se na tu neustálou chuť se usmívat. Na ty vůně. Na tu radost z toho, že začínám psát na nepopsanej list. Na lesk splněných snů.
A další noc. Noc, kdy jsem překvapila sama sebe. Noc, kdy jsem vůbec neměla pocit, že jsem někde, kde bych být neměla. Noc, kdy jsem neusínala sama. Noc, která změnila úplně všechno...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Slečna Náladová Slečna Náladová | Web | 18. ledna 2012 v 22:52 | Reagovat

Některé vzpomínky zůstanou navždy.:) A o usínání s kým, že to šlo?:)

2 Werča Werča | Web | 20. ledna 2012 v 6:57 | Reagovat

Souhlasím s tebou, že některé okamžiky a pocity člověk prostě nezapomene, sama to znám moc dobře... ;)

3 Peťka Peťka | Web | 24. ledna 2012 v 19:30 | Reagovat

taky se mi občas takhle zničehonic vybaví nějaká vzpomínka. je zajímavé, že člověk občas ani netuší, jak jednou pro něj ten okamžik bude vypadat... za měsíc, za rok, za 5 let...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama