Milion otazníků

30. listopadu 2010 v 17:23 | Jeho malá mrcha |  *Fragments of my soul*
Z nevyslovených vět
stavíme hráz
v hlasitým tichu,
co máš tak rád.
Němé výčitky
si plují kolem nás,
když z tvých dotyků
číší toužebný chlad.
Láska znavená - oči zavírá.
Milion otazníků
chtěla bych znát,
když ústa má zamykáš!
Question
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Werča Werča | Web | 30. listopadu 2010 v 18:51 | Reagovat

I když se to nerýmuje (což nevím, jestli bylo v plánu nebo ne) musim říct, že ta báseň toho hodně vyjadřuje a určitě číší přímo z tebe...
A poslední sloka je dokonalá :)

2 Klárka Klárka | Web | 30. listopadu 2010 v 19:13 | Reagovat

[1]: Vím, že nerýmuje, ani to nebylo v plánu... Rýmy mi v poslední době vůbec nejdou :) Nemyslím si, že by byla nějak dokonalá, ale nevím, co s těma všema pocitama a psát, to je jedinej způsob, co aspoň malinko funguje jako ventilace :) Takže jestli se aspoň trochu líbila, jsem moc ráda :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama