Jaký si to uděláš, takový to máš

3. října 2010 v 20:35 | Jeho malá mrcha |  *From my days*
Ten poslední týden byl nějakej divnej. Pořád mi bylo blbě, měla jsem depresivní nálady a štvalo mě všechno, co mě nutilo vylízt z postele. A když mi v pátek ujel bus do Ráje, prostě jsem si sedla na tašku a začala brečet (nějak se to uvolnit muselo).

Ale protože jsem holka šikovná, ujetej bus (beztak jel dřív, neřád!!!) jsem vyřešila a pak už jsem se ve vlaku vítala s mojí tygřicí a venku svítilo sluníčko a mě Méďa už dávno naučil, že ,,...až bude svítit sluníčko, bude všechno fajn!!!"

A taky to bylo fajn. Ještě víc než fajn. Nevadí, že mi nějakej šotek (no dobře, tak spíš vodnice:D) ukradl hlas, že mě bolí v krku a že jsem pěkně vymrzla. Byla jsem s tygřicí, byli jsme v pohádce, daleko od hnusný a zlý reality. Tak co víc si přát?

V pátek jsme vyrazili na tah. Udělali jsme se krásný a parádně jsme si to užili. Potřebovala jsem si v něčem udělat jasno. Ani jsem se nemusela moc snažit... Když chemie mezi dvěma lidma funguje, sbližování jde prostě samo... :D Tak jsem si dokázala, co jsem chtěla a jsem fakt dost spokojená. Tygřice mi říká, že jsem luxusní mrcha:D Zní to fakt dobře, ale zdaleka to se mnou není tak zlý.. :D
Cesta domů byla taky velmi zajímavá :D Samy dvě s jedním pěkným kamarádem, les, tma, tři a půl kilometru, mlha jako z hororu... Jen díky věčnýmu smíchu jsem se nestíhala bát :D

V sobotu jsem byli hodný holky, hráli poker a monopoly a smály se tomu, jak srandovně zní můj hlas. A večer s vodárnou, Tygřice mě učila vydechovat kroužky z kouře a ještě s V.(což je zase jinej kamarád, moc hodnej, protože za náma přijel na kole a byla s ním fakt sranda) jsme se bavili spoustou dvojsmyslných narážek.

Kluka z Ráje jsem za celej víkend viděla asi tak hodinu a půl. Ale stačilo to k tomu, abych se ujistila v tom, že už je to mezi náma vážně v pořádku. Lenička se nám směje, že jsme ve volném vztahu. A je to vážně k smíchu :)) Já tomu, co mezi náma je, nechci dávat jména. Jsem ráda, jak fajn to teď je, jak je na mě milej... Nemám na něj vztek, protože on nemůže za všechny ty probrečený noci, on mě nenutil, abych ho milovala. To já byla ještě malá a blbá. Ale teď už jsem velká a chytrá a nenechám to mezi náma už ničím pokazit, protože ho mám moc ráda!

Loučení mě bolelo. Ale nechci na to teď myslet. Na stýskání bude dost času o dlouhých zimních večerech. Takže na půl roku papa, sladká pohádko!:*

Je mi teď vážně dobře (když vypustím ty příznaky chřipky:D). Jsem po dlouhý době šťastná. A bliká mi tu další zpráva od M., takže musím běžet.
(S)mějte se :*
Happy toe
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Peťka :) Peťka :) | Web | 4. října 2010 v 10:54 | Reagovat

tenhle článek se tak dobře četl.. :D ono jak by taky ne, když je tak úžasně pozitivní... ;)jsem ráda, že to u tebe teďka vypadá tak, jak tu popisuješ a přeju ti, aby to vydrželo co možná nejdýl ;)

2 Klárka Klárka | Web | 4. října 2010 v 17:13 | Reagovat

Děkuju moc, jsi moc milá :-) Taky doufám, že to vydrží, i když v tomhle počasí a s chřipajznou za krkem do jde dost ztuha..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama