Love is the answer

13. září 2010 v 20:17 | Jeho malá mrcha |  *My loved songs*
*very sweet memories*
Venku právě přestalo pršet a kapky deště se ještě leskly na stéblech trávy. Vzduch po dešti vždycky krásně voní. Točila se mi hlava, trochu z přemíry vodnice, trochu z toho, že stál tak blízko mě. Zavřeli jsme se v chatce, jen my dva a vytvořili si tam vlastní svět. Jen já a on, on a já. Masírovala jsem mu záda a on se bál, že se klepu zimou. Ale když jsme si vyměnili role a on mi zajel prsty pod tričko, chvěl se úplně stejně a pak pochopil. Když se venku stmívá, všechno dostává nové tvary. Kouzelné. I jeho oči dostaly nový rozměr, byly ještě magičtější než dřív. A on mi vyhrožoval, že se v těch mých utopí. Pochopila jsem, jak to vypadá, když by se vzduch dal krájet. Leželi jsme tak blízko sebe, že jsem občas zaslechla, jak mu buší srdce. Nikdy nepřestanu litovat, že jsem se nenatáhla a nezrušila tu miniaturní vzdálenost mezi našimi rty. Ale ta atmosféra zůstala... Schovaná v týhle písničce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama