Být s Tebou je můj sen, ale nemůžu kazit ty Tvé

9. září 2010 v 19:08 | Jeho malá mrcha |  *Fragments of my soul*
Miluju, když dostanu to, co chci.
Už jako malá jsem vřískala v postýlce, dokud mě nepřišel vysvobodit děda a pak jsem usínala se spokojeným úsměvem, v jeho posteli, zatímco mě šimral na zádech. Jenže dědeček mi strašně brzo zemřel. Vzlykala jsem mamce v náručí a došlo mi, že život vůbec není fér.
Když mi byly čtyři, narodila se ségra a všechno se začalo točit kolem toho uřvaného uzlíčku. Tenkrát jsem zůstala ve školce jako poslední, protože ségra měla horečku a mě neměl kdo vyzvednout. Bála jsem se, že už mě doma nemají rádi. A došlo mi, že někdy nestačí jen chtít.
Byla jsem asi v šestý třídě, když jsem HO potkala. Pravá dětská láska, představovala jsem si, že to bude stejný jako v amerických filmech a dívčích románcích. Jenže někde byla chyba a happyend se nekonal. Došlo mi, že některé sny se nikdy realitou nestanou.
A všechny ty věci, co mi postupem času došly, jsou mi teď absolutně k ničemu. Bolí to úplně stejně, jako by mi to došlo poprvé. Možná ještě víc, protože bez naděje jsou ty hrany ostřejší.Nesnáším, když nemám situaci ve svých rukách, nesnáším, když něco strašně moc chci, ale nemůžu pro to nic dělat, nesnáším tu bezmoc a polámaný sny... A strašně moc bych chtěla vrátit čas!!!
Scream
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama