Být taková, jakou mě chcete mít, není moje povinnost

31. srpna 2010 v 11:23 | Jeho malá mrcha |  *From my days*
Opět se mi povedlo pohádat se s mámou. Přijde mi, že mi rozumí čím dál tím míň... Chová se jako by mi bylo 14, pořád se snaží řídit můj život... Ale na to už je teď trochu pozdě, ne? Zákazy, příkazy... Je nepříjemná, zvyšuje na mě hlas a za pět minut přijde a tváří se jako moje nejlepší kamarádka. A ve výsledku za všechno samozřejmě můžu já, protože jsem protivná a rozmazlená puberťačka. Shit...

Štvě mě, jak na sebe štěkáme. A taky mě štve to hnusný počasí. A to, že mám věčně prázdnou peněženku. To, že musím zítra do školy. Bože, jsem strašně negativní :D A taky prý malinko povýšená a arogantní (no ježiš, když mi někdo přijde trapnej, tak to prostě řeknu :D). A taky jsem agresivní. Ale jenom trochu! (ty holky jsem chtěla zabít jen asi tak půl hodiny, vážně!)

Hlavně jsem zmatená. Nevím, co chci a nevím, co se mnou bude dál...

Bad boy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maggie Maggie | Web | 31. srpna 2010 v 17:18 | Reagovat

A ta fotka je hlavně parádní.
A vůbec nevadí, když jsi arogantní.
A negativní. Pesimismus je nejlepší!
A proti prázdné peněžence pomůže
jedině babička, nebo brigáda. :D

2 Klárka Klárka | Web | 1. září 2010 v 9:51 | Reagovat

1:Fotka je parádní, ale tak trochu se tu chlubím cizím peřím ;)
Mě to nevadí, mám se ráda, ale okolí to občas těžko vydýchává... Jestli jsi na tom stejně jako já, tak to určitě znáš ;)
Brigádu hledám, ale jen tak zlehka, kromě všeho ostatního jsem totiž taky líná... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama