Broučku

3. srpna 2010 v 7:49 | Jeho malá mrcha |  *Fragments of my soul*
Vždycky jsem chtěla být nezávislá. Nikomu nepatřit a mít křídla, který mi budou všichni závidět. Být svá.
A teď se dívám na své ruce svázané tlustým provazem.
Omotal sis mě kolem prstu.
Změnil jsi můj život.
Ukradl mé sny!
...a jen jsi se smál...
Srdce mi našeptává Tvoje jméno a pořád se chvěju touhou, když si vybavím Tvoje rty. Bylo to poprvé...
Poprvé zamilovaná.
Poprvé zklamaná.
Poprvé jsem podrazila sama sebe.
Poprvé to všechno bylo tak opravdový.
Rozšlapal jsi moje růžový brýle a hrdě ses mi předvedl v celé své kráse. Jsi grázl. A já jsem Tvoje hračka.
Ty to víš.
Já to vím.
Moc věcí se nezměnilo.
Chybíš mi?
Potřebuju Tě?
Chci Tě?
Miluju Tě?
NEVÍM!
Možná všechno. Možná nic.
Prostě jsi. Je jedno jestli je mezi náma pár centimetrů, metrů nebo stovky kilometrů. Jsi!
Jsi ►TADY◄
Nikdy Tě nenechám utéct, broučku...
Glasses
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama