Our immortal

16. července 2010 v 22:26 | Jeho malá mrcha |  *Fragments of my soul*
Z duhy, kterou jsi mi namaloval na záda,
už toho moc nezbylo.
Barvy časem blednou
a ty je mažeš sílou svého mlčení.
Jsi tak strašně cizí
a vzdaluješ se mi každým letmým dotekem.
Zamotaná do tvých lží
tě hladím pohledem,
ale ty ses přestal usmívat.
Nechci tě zpátky
za žádnou cenu,
ale mám strach,
že to znamená usínat už vždycky bez tebe!
Uspáváš mě na vlnách vzpomínek
a já pak bloudím ve vlastních snech.
Křičím tvoje jméno,
ale ty jsi přestal vnímat můj hlas.
A potom mi hrozně moc chybíš,
i když stojíš vedle mně.
Přesto nebudu plakat,
jsi vůči mým slzám imunní
a oba přece víme, že se jednou vrátíš.
... you still have all of me...
Vždyť víš...
My immortal
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama