Tím nejkrásnějším snem lásky je věrnost

29. června 2010 v 18:45 | Jeho malá mrcha |  *From my days*
Nevěra
 Jau. Jsem spálená. Jakože fakt brutálně moc. Ale já jsem se mazala! Jak debil faktorem 20 (slovy dvacet!!!) a vůbec mi to nepomohlo. Na mým břiše by se daly smažit vajíčka. A nožičky mě pěkně bolí. Achjo. Jenže já si prostě nemohla pomoc, na tom sluníčku bylo taaak krásně a příjemně! Jo, za blbost se platí.
 Kromě toho, že jsem spálená, jsem taky pekně naštvaná, zklamaná a strašně smutná. Včera mi napsal Honzík. Začali jsme se bavit o našich čokoládovejch pusinkách a on mi nakonec napsal: "Ale brouku, já mám přítelkyni!" No a co, sakra?! Když má přítelkyni, má jí být věrnej a ne mi motat hlavu. Nemá mi slibovat, jak za mnou bude pětkrát týdně jezdit. Nemá lhát nám oboum!!! Sakra!!! Tak moc mě to zabolelo... Prý mi tu pusu jednou přijede dát. Co to je jednou? Jednou, až ho přítelkyně definitivně omrzí? A já tu do tý doby mám čekat, být kdykoliv připravená, že na mě bude mít čas? Planý naděje a falešný sliby. Nesnáším to!!! A není to ani malinko fér.
 Taky mi napsal Jeskyňka. Prý by jsme se mohli vidět. A smajlíka pusinku. No... To bysme asi nemohli. Já nechci testovat, jak moc už od něj jsem odstříhnutá. Bojím se, že bych zjistila, že vůbec. Vždycky se ozve v tu nejmíň vhodnou chvíli. Já už nechci další zklamání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama